FAQ

Co je to celopancéřové a polopancéřové piano?

Nejedná se ani o brnění ani o ochranu proti střelbě. Pancířem se v pianu označuje litinový rám, který je obvykle vyrobený ze šedé litiny. První klavíry vycházely ještě z původní konstrukce cembal. Tehdejší tah strun v nástroji ani zdaleka nedosahoval napětí, které mají soudobé nástroje. Nástroj měl výrazně nižší rozsah 54 tónů místo dnes běžných 88 a použité struny byly oproti dnešním nástrojům neporovnatelně tenčí. Proto tyto nástroje neobsahovaly žádný litinový rám (na nástroje bez litinových vzpěr nebo rámu dnes již běžně nenarazíte). S rostoucím tahem strun však přestala být dřevěná konstrukce dostatečně pevná a proto se do nástroje začali postupně přidávat kovové vzpěry. Ve druhé polovině 19 stol. si stavitelé nástrojů postupně začali uvědomovat, že stále rostoucí napětí strun si žádá komplexnější řešení, než pouze postupně přidávat počet kovových vzpěr. Proto postupně dochází na konci závěsů strun k jejich propojení mohutným litinovým plátem, přičemž závěsy strun jsou již instalovány přímo v něm. U těchto starších nástrojů však výrobci neznali technologii, jak umístit ladící kolíky skrz litinový rám. Proto u těchto nástrojů končí litinový rám na hranici (hrázi) kolíčníku, kde jej podepírá. Takovýto systém pak nazýváme jako polopancíř. Vzhledem k extrémně vysokému tahu strun však podepření kolíčníku pouze na jeho hraně (hrázi) obvykle nestačí. Kolíčník se deformuje a ladění je nestálé…. Proto takovýto typ nástroje nemá povětšinou velkou užitnou hodnotu s výjimkou vzácných starožitných kusů. Opakem polopancéřového nástroje je nástroj celopancéřový. Kolíky obvykle procházejí do kolíčníku skrz rám, přičemž jsou od litinového rámu odděleny tzv. habrovou vložkou (nemusí být pravidlem). Tato konstrukce již obvykle poskytuje dostatečnou oporu tahu strun a nehrozí její kolaps.

Pozn.: Někteří výrobci někdy používali u polopancéřových systémů slabý mosazný plech, kterým překryli plochu s ladícími kolíky. Jedná se však pouze o estetické řešení. Plech je příliš slabý a dostatečnou podporu kolíčníku neposkytne. Vždy tedy prozkoumejte, zda-li je pod ladícími kolíky litinový rám, anebo se raději poraďte z odborníkem.

Občas je možné narazit i na přechodovou konstrukci tzv. okénkový litinový rám, neboli „okeňák“. Zde rám obchází jednotlivá pole s kolíky, přičemž kolíky jsou umístěny v prostorech „okýnkách“ mezi vzpěrami. Vzhledem k tomu, že rám fixuje kolíčník i v jeho zadní části, nehrozí jeho deformace a jedná se tedy o poměrně spolehlivý systém, kteří někteří konzervativní výrobci využívají bez problémů dodnes.

Zpět na výpis článků